Skoro nejsevernějším a určitě největrnnějším místem Nového Zélandu je mis Reinga (Cape Reinga). V tomto místě se navíc oficiálně slévají vody tichého oceánu přicházející z východu a tasmánského moře, které omývá Nový Zéland ze západu. Pokud vás zajímá zda je poznat přesně ta linie, kde dochází k promíchávání vod, tak není :-) Pro Maory má místo především sporituální význam. Věřili (a možná i nadále někteří věří), že zde vstupují duše zemřelých do podsvětí. Cape Reinga je velice navštěvované místo. Přijede sem až 120 000 turistů za rok a v hlavní sezóně musí zdejší přiměřeně velké parkoviště čelit náporu až 1300 aut denně. My jsme měli docela štěstí, že jsme se sem vydali mimo hlavní sezónu a ještě ve všední den, takže jsme měli mys téměř sami pro sebe.
Cestou na Cape Reinga jsme navštívili místo, které jakoby bylo příbuzným Sahary. Písečné duny nás nalákali především možností na nich "surfovat". Bez patřičného vybavení to však nakonec pro nás nebylo uskutečnitelné. Nicméně i tak to byl zážitek. Skutečné duny z písku, do kterých se bořili nohy, prudký vítr, který nám hnal písek do očí, takže bez brýlí bychom zde asi nemohli být a taky déšť, který znenadání přišel a zase tak rychle odešel. To vše nám duny nabídly. Pak jsem také mohli vidět jak se vegetace pomalu snaží duny osídlit, ale jak ony vzdorují a zasypávají pískem každou známku života.
Na doporučení našich kamarádu jsem se vydali na krátkou vycházku z Cape Reinga na nedalekou pláž. Jelikož počasí bylo každou chvíli deštivé rozhodli jsem se pro kratší okruh. A protože máme rádi adrenalin, šli jsme podél moře po útesech. Pracně jsem se snažili dojít touto cestou až do cíle, nicméně v jednom místě to bez plavání v moři nebylo možné. Petr by to možná risknul a zkusil to přebrodit, mně se ale moc koupat nechtělo, tudíž jsem se museli kus vrátit zpět a jít kozí stezkou přes kopec. I tak to bylo dobrodružné. Odměnou nám byla krásná pláž s vlnami a pískem a se skoro zasypanou starou rybářskou sítí. Zde jsme
odpočívali a ti odvážnější z nás běhali ve vlnách.
