Puzzling world ve Wanace řadím mezi nejlepší atrakce na Zélandu. Sestává se ze dvou částí, nejdřív zahřívací bludiště, kde jsme měli za úkol navštívit postupně všechny čtyři věže v jeho rozích. Buď jsme je mohli navštěvovat v libovolném pořadí, nebo pro odvážnější zde byla i možnost navštívit je v přesně určeném pořadí (např. nejdřív žlutou věž, pak zelenou, atd). Přestože se bludiště rozkládá na poměrně malém prostoru, není uplně jednoduché jej projít a někteří z nás dokonce museli podvádět, jinak by k žádné věži nikdy nedošli :) Projít bludiště bez podvádění nám zabralo asi hodinu. A já (Helča) na něm shledávám nejatraktivnější sprchu složenou z malinkých rozprašovačů vody, kterou bylo možné použít při parném dni. Fakt to po tom lítání sem a tam bodlo, škoda jen, že jí člověk našel jednou a pak už tam netrefil.
Další část se týkala optických iluzí. Krom tváří, které se na vás dívaly, ať jste se pohli kamkoliv, jste si třeba mohli zkusit chodit v místnosti, kde všechno bylo nějak nakřivo a i vaše chůze nebyla úplně rovná. Mohli jste se také leknout chlapa, který byl z vosku, ale vypadal naprosto jako živý, či se dívat na obrazy, kde bylo černo až na jeden úhel pohledu, kdy se před vámi vynořila třeba tvář nebo nějaký tvar, ten úhel ale musel člověk najít. A úplně největší úlet byla telefonní budka, kde byla pod podlahou díra jako hrom.
Nakloněný dům
Ta místnost vypadá, že je naprosto rovná, viďte?
Pánské toalety byly poněkud svérázné
Konečně jsem dobloudila k některému z rohů, neptejte se mě jak, netuším.
Už ani nevím, co bylo cílem, ale zaručeně v tom byla nějaká chyba, protože to prostě nešlo složit.
Fjord Milford Sound se nachází na jednom z nejodlehlejších míst na Novém Zélandu. Přístupný je za dobrého počasí skrz jednosměrný horský tunel vysekaný ve skále. Průměrně zde spadne skoro 7 m srážek ročně, což je šestinásobek toho, co spadne na nejbližší, 120 km vzdálené, městečko Te Anau. Pravidelné srážky daly vzniknout několika stovkám vodopádů, které padají z hor přímo do moře a vypadají opravdu úžasně. Nicméně narazit zde na den, kdy neprší je opravdu hodně velké štěstí, takže nás ani nezaskočilo, když nám výlet na lodi promrholil. Nicméně i tak to byl zážitek, zvlášť když jsme si mohli dát sprchu pod vodopádem a viděli jsme delfína a tuleně. A samozřejmě také hory a vodopády. Jako příjemný bonus jsme si mohli dát čaj či kafe uvnitř lodi. Po tom mrznutí na palubě to bodlo. Cestou zpět jsme se nechali nalákat na krátký výlet k vodopádu. Nešli jsme tam s kdovíjakým očekáváním, protože těch vodopádů jsme tu už fakt viděli hodně, ale výsledek nás opravdu překvapil, aneb co dokáže všechno vytvořit voda (viz foto dole).
Naše výletní loďka
To ještě netušíme, jaká sprcha nás čeká
Po vodopádové sprše jsme se už večer nemuseli koupat
Kepler Track je jedním z Great Walks tracků, tedy oficiálně jeden nejkrásnějších a taky nejdražších několikadenních výletů na Zélandu. Měli jsme to štěstí, že jsme jeho krásy mohli obdivovat za kouzelně mlžného počasí, které dodalo fotografiím úžasnou perspektivu. Příroda NP Fiordland je tak čistá, že jsme mohli pít vodu přímo z jezera, u kterého jsme stanovali ... ono nám stejně nic jiného nezbylo. Vystoupali jsme do ohromných výšek a nebýt počasí byli bychom viděli Fiordland v celé jeho kráse. Kepler track se normálně jde 4 dny a spí se na třech chatách, které spadají do správy národního parku. Kvůli počasí jsme se ale rozhodli to profrčet za kratší dobu, tudíž jsme vyšli jeden den odpoledne, přespali kousek od nástupu na túru u jezera. Druhý den jsme museli vystoupat až na horské hřebeny a zase je slézt dolů a přespat už pod horami v údolí a třetí den jsme se jen doplahočili k autu. Jelikož se nám nechtělo dávat nechutnou sumu za spaní na chatách, tak jsme si s sebou museli tahat náš těžký stan (pokud se u nás snaží výrobci vyrábět lehké stany, tak tady je tomu právě naopak, čím těžší, tím lepší a bohužel máme stan ze Zélandu).
Pokud jsme si někde na Zélandu sáhli hodně hluboko do našich zásob energie, tak právě tady. Dokonce jsem musela vytáhnout i zimní čepici a rukavice a šla velkou část treku s nimi. Nicméně i tak nelitujeme. Počasí se nad námi na pár chvil smilovalo a trochu toho, co bylo dole jsme viděli a na druhou stranu takové mlžné hory mají také své kouzlo. A alespoň nás nespálilo sluníčko :-) (ale jo trochu naštvaná jsem na to psí počasí byla).
Pěkně upravená hřebenovka
Vrtulníky vyvezly na hory štěrk, aby si turisté nezlomili nožku
Mraky pomalu mizí
Mraky už jen na půlce hory
Turista
Cesta necesta
Už i trochu vidíme dolů
Říčka, ve které si můžete namočit bolavé končetiny
